Pavelf | Výběr

Když jsme probrali čas, povězme si něco o dalším ze základů tohoto vesmíru. Tím je výběr.

Jelikož vybírat může pouze mysl, je náš vesmír myšlenkový, je tvořen myšlenkami Všeho (tím, že si Všechno vybralo, jak a z čeho stvoří náš vesmír, spustilo v tomto vesmíru mimo jiné čas - o něm se zmiňuji v tomto článku). Náš vesmír je tedy mysl/myšlenky. Jakousi mysl má vše co známe - od kvarků po galaxie. Vše ve vesmíru si neustále vybírá. Vybírá si např. to, kde se projeví. O elektronech víme, že neobíhají po nějakých drahách jádro (jak jsme se kdysi učili ve škole), ale že se podle principu neurčitosti a pravděpodobnosti objevují na svém místě. Jsou v superpozici a vyberou si, která varianta se uskuteční a tím se ze superpozice zhroutí právě do vybrané pozice.

V každém okamžiku si vše v tomto vesmíru vybírá, neustále, souvztažně a propojeně - tzn. ne náhodně, ale podle řádu, podle nějakých pravidel. Toto vybírání na sebe vzájemně navazuje. Pokaždé je několik (pravděpodobně spousta) možností k výběru a vždy se projeví jedna vybraná možnost vybírajícího. Vše, co kdy poznáme i nepoznáme, jsou nejrůznější projevy téhož - mysli. Mysli na různých úrovních.

Při vybírání dochází k vzájemné výměně informací, proto je vše ve vesmíru propojené, souvztažné, vzájemně na sebe navazující. Výměnou informací dochází k ovlivňování. Jak? Už samotným výběrem. Určitý jev se někde projeví a tím ovlivní ostatní jevy, už tím, že se na stejném místě a ve stejném čase nemouho projevit oni. Mohou se projevit jinde, případně jindy. To platí pro jevy, které mají stejnou, či vzájemně blízkou vibraci   - např. dva elektrony se neobjeví na stejném místě, dva lidé nemohou stát na stejném místě. Rozpustné látky a tekutiny jsou na stejném místě pouze zdánlivě - např. sůl rozpuštěná ve vodě není na stejném místě jako voda, ale její molekuly zaujmou volný prostor mezi molekulami vody. S ovlivňováním úzce souvisí princip příčiny a následku.

I když minimalizujeme výběr, v tomto vesmíru máme pokaždé nejméně 2 možnosti k výběru - ano/ne, beru/neberu apod. Výběrem vzniká situace, která má za následek sice další možnost výběru, ale ovlivněnou předchozím výběrem. Příčina vzniká rozhodnutím vybrat si. A následek po výběru se přiřazuje k následující příčině před dalším výběrem. Rozhodnutí, co si vybrat, tkví ve zkušenosti, v prožitku. Buďto si vybíráme proto, protože jsme to něco zažili, či něco podobného, případně nám to něčím připomíná náš prožitek a chceme ho opakovat, znovu prožít. Anebo si vybíráme právě proto, že jsme to něco nezažili a ani nic podobného. Důvody jsou tedy různé, ale záměr je jasný. Vybíráme si kvůli prožívání, kvůli zažití, získání vlastní zkušenosti.